Práce pro zdravotně postižené

Logo Práce pro ZP
Kontakt

Národní rada osob se zdravotním postižením

Partyzánská 7, 170 00 Praha 7 - Holešovice

IČ: 708 564 78

Mapa stránek

O nás

Aktuální projekty

Ukončené projekty

Činnost v regionech

Dokumenty a odkazy

Poradenství

Aktuality

Podpořte nás

Kde nás najdete

Kontakty na pracovníky NRZP ČR

3.3. Souběh pracovního poměru s přiznáním invalidního důchodu

Zaměstnavatelé ale i zaměstnanci, kterým byl přiznán invalidní důchod často nejsou informováni o tom, zda a v jakém rozsahu mohou vykonávat výdělečnou činnost, tak aby to neohrozilo pobírání invalidního důchodu. V této souvislosti si řada zaměstnavatelů pokládá několik stěžejních otázek:

1) Zda mohou lidé, kterým byl přiznán invalidní důchod pracovat?

Lidé, kterým byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu I.,II., nebo III. stupně mohou využívat svého zbytkového pracovního potenciálu k obstarávání finančních zdrojů např.: pravidelnou výdělečnou činností.

2) Jak velký může být pracovní úvazek u zaměstnanců, kterým byl přiznán invalidní důchod?

Zákony České republiky žádným způsobem nespecifikují možnosti a limity výdělečné činnosti u osob, kterým byl přiznán invalidní důchod. V současné době neexistuje žádné právní ustanovení, které by regulovalo, omezovalo, nebo nějakým způsobem specifikovalo možnost výdělečné činnosti co do výše pracovního úvazku a ve smyslu omezení finančního výdělku u poživatelů invalidních důchodů.

Každý člověk se zdravotním postižením rozhoduje sám o tom, v jakém rozsahu zvládne pracovní činnosti a to vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, pracovnímu prostředí a obsahu pracovních činností.

3) Jak velký může být finanční výdělek z pracovní činnosti u zaměstnanců s invalidním důchodem?

V současné době neexistuje žádný právní předpis, který by nějakým způsobem omezoval výši finančního výdělku u poživatelů invalidních důchodů. Občan České republiky nemusí volit mezi možností pracovního uplatnění a pobíráním invalidního důchodu. Do 1.1.2006 existovalo omezení finančního příjmu u poživatelů tzv. částečných invalidních důchodů (nyní invalidních důchodu pro invaliditu I. a II. stupně).Takové právní ustanovení bylo zrušeno a tato skupina poživatelů invalidního důchodu již není omezena vzhledem k výši finančního příjmu z výdělečné činnosti.

4) Jaká forma pracovněprávního vztahu může být uplatněna u zaměstnance se zdravotním postižením?

V kapitole č. 3., bylo uvedeno, že pracovněprávní vztahy a způsob jejich utváření se neliší vzhledem k přiznání statutu osoby se zdravotním postižením. Zaměstnanci se zdravotním postižením se často setkávají s uzavíráním pracovního poměru na dobu určitou, jejíž podmínky jsou upraveny v §39 zákoníku práce viz. citace §39 odst.1 – odst.5.

§ 39

Pracovní poměr na dobu určitou

  • (1) Pracovní poměr trvá po dobu neurčitou, nebyla-li výslovně sjednána doba jeho trvání.
  • (2) Trvání pracovního poměru mezi týmiž účastníky je možné sjednat celkem na dobu nejvýše 2 let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru; to platí i pro každý další pracovní poměr na dobu určitou sjednaný v uvedené době mezi týmiž účastníky. Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba alespoň 6 měsíců, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky se nepřihlíží.
  • (3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na případy, kdy dochází k pracovnímu poměru na dobu určitou
  • a) podle zvláštního právního předpisu nebo kdy zvláštní právní předpis stanoví pracovní poměr na dobu určitou jako podmínku pro vznik dalších práv 17),
  • b) z důvodu náhrady dočasně nepřítomného zaměstnance na dobu překážek v práci na straně zaměstnance.
  • (4) Jsou-li dány vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele nebo důvody spočívající ve zvláštní povaze práce, kterou má zaměstnanec vykonávat, nepostupuje se podle odstavce 2 za podmínky, že v písemné dohodě zaměstnavatele s odborovou organizací budou tyto důvody blíže vymezeny; ustanovení § 51 občanského zákoníku v tomto případě není možné použít. Písemnou dohodu s odborovou organizací je možné nahradit vnitřním předpisem jen v případě, že u zaměstnavatele nepůsobí odborová organizace.
  • (5) Sjedná-li zaměstnavatel se zaměstnancem trvání pracovního poměru na dobu určitou, ačkoliv nebyly splněny podmínky stanovené v odstavcích 2 až 4, a oznámil-li zaměstnanec před uplynutím sjednané doby písemně zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou. Návrh na určení, zda byly splněny podmínky uvedené v odstavcích 2 až 4, může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit uplynutím sjednané doby.“

Z citovaného právního ustanovení nevyplývá žádná povinnost, či nutnost zaměstnavatele uzavírat pracovní poměr na dobu určitou u zaměstnanců se ZP. Důvody, proč tak někteří zaměstnavatelé činí, nejsou opodstatněny na základě právních ustanovení zákoníku práce.

5) Je rozdíl v možnosti pracovního úvazku u zaměstnance s invalidním důchodem I. stupně, II. stupně, nebo III. stupně?

V zákoně o zaměstnanosti č.435/2004 Sb., zákoníku práce č.262/2006 Sb., ani zákoně o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb.,není uvedeno žádné právní ustanovení, které by upravovalo výši pracovního úvazku vzhledem ke stupni přiznané invalidity.

Kritéria pro určení výše pracovního úvazku u zaměstnance se zdravotním postižením jsou individuální, ale mezi obecná kritéria lze zahrnout:

Výčet omezujících faktorů vzhledem k možné pracovní činnosti poživatele invalidního důchodu. Tyto faktory vzhledem k výkonu pracovní činnosti jsou uvedeny v pracovní rekomandaci, kterou vydává poživatelům invalidních důchodů, pro účely pracovního uplatnění lékařská posudková komise České správy sociálního zabezpečení.

Fyzické i psychické schopnosti zaměstnance se zdravotním postižením. Dva zaměstnanci s podobným zněním pracovní rekomandace mohou mít zcela odlišnou pracovní výkonnost a schopnosti.

Adaptaci na zdravotní postižení.

Profesní odbornost.

6) Někteří lidé se zdravotním postižením jsou v určitých činnostech závislí na pomoci jiných lidí a pobírají příspěvek na péči. Mohou tito lidé pracovat?

Přiznání příspěvku na péči jakéhokoliv stupně nelze považovat za překážku v uzavření pracovního poměru. Pracovní činnost není omezena pobírání příspěvku na péči. Výše příspěvku na péči nesmí být změněna na základě pracovního uplatnění.

7) Někteří lidé mají přiznaný invalidní důchod, kdy je možný „pracovní výkonu za zcela mimořádných podmínek“ a jiní ne. Znamená to, že tito lidé mohou pracovat jen někdy, výjimečně?

Lidé, kteří mohou pracovat za zcela mimořádných pracovních podmínek, potřebují k výkonu práce určité úpravy např.: úpravu prostředí, speciální kompenzační pomůcky, tlumočníka pro neslyšící, pomoc jiné fyzické osoby atd.Tito lidé mohou pracovat podle svých fyzických a psychických schopností a možností. Výjimečnost není v tom, že mohou pracovat „občas“, ale v nestandardnosti pracovních pomínek.

Nejdůležitější je:
  • Zaměstnanci, kterým byl přiznán invalidní důchod mohou uzavřít pracovní poměr a to i ti, kterým byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu III. stupně.
  • Výše pracovního úvazku není omezena přiznáním invalidního důchodu.
  • Zaměstnanci s přiznaným invalidním důchodem nejsou omezeni ve výši finančního výdělku ze závislé pracovní činnosti.
  • Není pravda, že zaměstnanci se zdravotním postižením musí mít výhradně uzavřenou pracovní smlouvu na dobu určitou.
  • Příspěvek na péči, který je přiznáván lidem s těžkým zdravotním postižením, není překážkou pro uzavření pracovního poměru. Zaměstnavatelé by se ani neměli zajímat informace o přiznání či nepřiznání příspěvku.
  • Zaměstnavatelé, kteří by potřebovali poskytnout odpovědi na otázky spojené se zaměstnáváním zaměstnanců se zdravotním postižením, se mohou obrátit na Poradnu Národní rady osob se zdravotním postižením ČR. Kontakty je možné nalézt na webovém portále: www.nrpz.cz (viz. Kapitola č.6.).
 
promo
     

 

© 2011 Všechna práva obsahu vyhrazena. | Národní rada osob se zdravotním postižením ČR. | Blind friendly!

Mapa stránek | Sitemap

IT Profi s.r.o. správa portálu.